Genetické vyšetření u zhoubných nádorů pankreatu – kdo má nárok a jak postupovat?

Aktuální doporučení pro klinickou praxi, role lékařského genetika a přehled indikačních kritérií.

Kdo indikuje vlastní genetické vyšetření?

Vlastní genetické vyšetření indikuje lékařský genetik na základě splnění indikačních kritérií pro genetické vyšetření hrazené ze zdravotního systému. Genetik rozhodne o rozsahu vyšetření. Otestovat se jako samoplátce může i osoba nesplňující stávající indikační kritéria. V takovém případě je doporučeno obrátit se na lékařské genetiky zdravotnických zařízení, např. ve fakultních nemocnicích.

Co zahrnuje genetická konzultace v onkogenetice?

Genetická konzultace zahrnuje odběr osobní a rodinné anamnézy, sestavení podrobného rodokmenu a zhodnocení možných genetických rizik, navržení a provedení vhodných genetických vyšetření, obvykle odběru krve pro analýzu zárodečných patogenních variant (mutací).

Co se testuje v rámci genetického vyšetření?

Nejčastěji se testuje přítomnost mutací v nádorových predispozičních genech. Minimální rozsah komplexního vyšetření nádorové predispozice pomocí sekvenování nové generace (NGS) stanovují aktuálně plátci (zdravotní pojišťovny) na minimální rozsah 22 genů definovaných v rámci výkonu 94981¹. Je na rozhodnutí laboratoře provádějící dané vyšetření, zda provede analýzu pouze těchto 22 genů, větší skupiny genů nebo celého exomu či genomu, úhrada je vždy stejná.

V případě, že v rodině probanda (konzultované osoby) je známý výskyt příčinné mutace, je možno u zdravých indikovaných osob cíleně otestovat pouze přítomnost/absenci této mutace v rámci takzvaného prediktivního testování.

Doporučení pro genetické testování u zhoubných nádorů (ZN) pankreatu:  

Osobu v riziku může na genetickou konzultaci doporučit jakýkoliv ošetřující lékař (praktický lékař, registrující gynekolog, onkolog, gastroenterolog atd.), který se domnívá, že daná osoba by mohla být v riziku vzniku dědičně podmíněných nádorů.

Kdo má na genetické vyšetření nárok:

1. Každá osoba s diagnózou ZN pankreatu (C25) v osobní anamnéze (výkon 94981)
   
2. Každá zletilá osoba, jejíž prvostupňový příbuzný (rodič, sourozenec, potomek) zemřel na ZN pankreatu bez provedeného komplexního vyšetření nádorové predispozice (výkon 94981).
   
3. Osoby s prokázanou hereditární pankreatitidou (rekurence akutní pankreatitidy nebo chronická pankreatitida) 

• Onkologicky zdravé zletilé osoby, u nichž byla v rodinné anamnéze prokázána dědičná predispozice v klinicky relevantním nádorovém predispozičním genu v rámci kaskádovitého prediktivního testování.

Jaká jsou doporučení pro nosiče patogenních variant v uvedených genech v prevenci ZN pankreatu: 

Doporučené postupy péče o osoby v genetickém riziku vzniku karcinomu pankreatu slouží pro časný záchyt karcinomu pankreatu. Nejsou zatím zcela jednoznačně definovány. I v České republice se jejich detaily během let mění^2-5 a v současnosti zahrnují kombinaci zobrazovacích a biochemických metod.

Nicméně nepodkročitelným minimem by mělo být provedení endoskopické ultrasonografie (EUS) nebo magnetické rezonance (MR) pankreatu v intervalu 1x za 1-2 roky se specifikací věku zahájení péče podle postiženého nádorového predispozičního genu a výskytu dalších karcinomů pankreatu v rodinné anamnéze.

U nosičů mutací v genu STK11 zahajujeme sledování pro karcinom pankreatu od 30-35* let, u CDKN2A od 40* let. U ostatních genů (ATM, BRCA1, BRCA2, CHEK2, PALB2, MLH1, MSH2, EPCAM, MSH6, PMS2 a TP53) začíná sledování od 50* let věku pouze v případě, že je v rodině minimálně jeden další biologický příbuzný 1. nebo 2. stupně s karcinomem pankreatu v anamnéze. U všech uvedených věků (*) začátku klinického sledování platí, že zahajujeme případně dříve a to o 5–10 let před nejčasnějším výskytem daného onemocnění v rodině.

Je rovněž nezbytné zdůraznit, že prosté ultrazvukové vyšetření pankreatu není validní náhradou EUS nebo MR pankreatu.

Doc. MUDr. Petra Kleiblová, Ph.D.
Laboratoř onkogenetiky, Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky a Ústav biologie a lékařské genetiky, 1. LF UK a VFN v Praze, Na Bojišti 1660/3, Praha 2, 128 00; pekleje@lf1.cuni.cz

MUDr. Helena Linhartová 
Lipidica, a.s., Pernštýnské náměstí 51, Pardubice – Staré Město 530 02 Pardubice; helena.linhartova@lipidica.cz

Literatura:

1. Číselník metod molekulární genetiky s vyšetřením germinálního genomu odbornost 816 laboratoř lékařské genetiky platný od 1. 1. 2025 (dostupné také na  stratifikace816_pnuzp0124p10_pr0321_aktualizace-01012025_cistopis.xlsx)
2. Kleiblová P. a kol. Doporučené postupy klinické péče o nosiče zárodečných mutací v genech BRCA1, BRCA2, PALB2, ATM a CHEK2 predisponujících ke vzniku dědičného karcinomu prsu, vaječníků, prostaty a pankreatu (4.2024). Klin Onkol 2024; 37(4): 292-299.
3. Novotný J. a kol. Doporučené postupy klinické péče o nosiče zárodečných mutací v genech MLH1, MSH2, MSH6, PMS2 a velkých delecí EPCAM predisponujících ke vzniku Lynchova syndromu (4.2024). Klin Onkol 2024; 37(5): 384-389.
4. Foretová l. et al.  Hereditární nádorová onemocnění v klinické praxi. ISBN 978-80-271-1293-7.
5. Vaněk P. et al. Surveillance karcinomu pankreatu u osob s vysokým rizikem: Stanovisko odborných společností. Gastroent Hepatol. 2023;77(6):529–538.

Zdroj:

https://www.medila.cz/pro-zdravotniky/vzdelavani